Jezdíte na zemní plyn?

Akční plán Evropské komise z konce roku 2001 počítá s 20% náhradou benzínu a nafty alternativními palivy (biopaliva, zemní plyn, vodík, ....) do roku 2020.

Ve střednědobém horizontu (do roku 2020) by měl zemní plyn činit 10% spotřeby motorových paliv, tedy polovinu všech alternativních paliv.

Dnes jsou nejrozšířenější tato alternativní plynná paliva: propan butan (LPG), zemní plyn – stlačený CNG, v menší míře zkapalněný LNG a bioplyn.


Zásoby zemního plynu mají více než dvojnásobnou životnost oproti ropě, z které jsou vyráběny benzín, nafta, propan butan.


CNG x LPG
=========

Rozdíly mezi CNG a LPG jsou značné. Zatímco LPG je kapalný propan-butan, tedy ropný derivát, který se na čerpací stanice rozváží stejně jako benzín cisternami, CNG je stlačený zemní plyn, který k nim musí být přiveden potrubím stejně jako třeba při vytápění domácností.

Investice do přestavby motoru na LPG činí zhruba 30 000 korun, v případě CNG jde o dvojnásobek. A chce-li investor postavit čerpací stanici, stačí mu v případě LPG půl milionu korun, v případě CNG musí počítat alespoň se čtyřmi miliony korun.

V dlouhodobém horizontu ekologické, strategické i ekonomické argumenty hovoří ve prospěch zemního plynu.

Zásoby zemního plynu mají více než dvojnásobnou životnost oproti ropě, z které jsou vyráběny benzín, nafta, propan butan.


Používání CNG
===========

1.Česká republika
--------------------------
V České republice se zemní plyn jako pohonná hmota začal uplatňovat již od roku 1981, kdy byla provedena první přestavba vozidla na zemní plyn. Počátkem 90.let patřila Česká republika v plynofikaci dopravy na přední místa ve světě. Dobře se rozbíhající program plynofikace dopravy se ale zpomalil, nastala léta stagnace. Před Českou republiku se dostaly a dostávají další evropské země, které s plynofikací dopravy začínaly daleko později.

V současné době zemní plyn jako pohonnou hmotu u nás využívá cca 250 vozidel, z toho je přibližně 150 osobních a dodávkových vozidel (především distribuční plynárenské společnosti a 100 autobusů, jak městských (Havířov, Frýdek Místek, Prostějov …), tak meziměstských (ČSAD Bus Ústí nad Labem).

Největší provozovatelé plynových vozidel jsou:

Pražská plynárenská, a. s. (více než 70 vozidel na zemní plyn),

ČSAD Bus Ústí nad Labem (52 CNG autobusů),

Dopravní podnik Havířov (42 CNG autobusů).

V provozu je 14 CNG plnících stanic, z toho 8 veřejných (Praha 2x, Plzeň, Liberec, České Budějovice, Horní Suchá, Frýdek Místek, Prostějov) a 7 neveřejných stanic (především v areálech ČSAD Bus Ústí nad Labem).

2. Evropa
--------------
V Evropě jezdí na zemní plyn 400 tisíc vozidel a k dispozici je téměř 900 plnících stanic.
Kromě Itálie nejvíce vozidel na zemní plyn jezdí v Německu (20 tisíc), Francii (4,5 tisíce) a ve Švédsku (2 tisíce).

V prosinci 2001 Evropská komise (EC) přijala akční plán a 2 návrhy směrnic zabývajících se užitím alternativních paliv v dopravě a dala tak jasný signál budoucí podpory těmto palivům. Akční plán načrtl strategii, jak v dnešních 15 státech Evropské unie dosáhnout 20% náhrady benzínu a nafty do roku 2020. Závěrem je, že pouze tři alternativní paliva/technologie mají šanci nahradit z více než 5% spotřebu motorových paliv v příštích 20 letech:

a) biopaliva, v současnosti již používaná,
b) zemní plyn ve střednědobém horizontu,
c) vodík a palivové články v dlouhodobém horizontu.

Klíčovými motivačními faktory při tvorbě nových politických iniciativ EC byla jistota dodávek energie (energy security) a ochrana životního prostředí (snížení skleníkového plynu CO2).

Evropská komise předpokládá využití zemního plynu jako obnovitelného zdroje (bioplyn), ve formě stlačeného (CNG) a zkapalněného plynu (LNG) a také jako zdroje pro výrobu vodíku v budoucnu.

Akční plán stanovuje pro zemní plyn 10% náhradu dnešních, na bázi ropy vyráběných, pohonných hmot v roce 2020. V absolutních číslech to činí:
-23,5 milionu vozidel na zemní plyn (v současnosti 0,43 milionu CNG vozidel),
-spotřebu zemního plynu jako motorového paliva ve výši 47 miliard m3 (v současnosti 0,5 mlrd m3),
-cca 20 tisíc plnících stanic zemního plynu (v současnosti 900 stanic).


3. Svět
----------
Nyní jezdí ve světě zemní plyn více než 3,5 milionu vozidel v 60 zemích.

K dispozici je okolo 7.000 plnících stanic.

Roční celosvětová spotřeba zemního plynu pro pohon vozidel je zhruba 3 mlrd. m3.

Nejvíce CNG vozidel jezdí v Argentině (více než 1 milion), Brazílii (550 tisíc), Itálii (380 tisíc), Pákistánu (280 tisíc), Indii (137 tisíc), USA (126 tisíc) …

Největší počet plynových vozidel na světě provozuje americká pošta. Z celkového počtu 208 tisíc vozidel má US Postal Service 7 400 vozidel na stlačený zemní plyn.
Nejvíce autobusů na zemní plyn v současnosti jezdí v USA, Kolumbii, Mexiku, Austrálii, Francii a Švédsku.


4. Zemní plyn v ostatních druzích dopravy
-----------------------------------------------------------
Zemní plyn v sektoru dopravy nabývá stále většího významu. Kromě jeho hlavního využití v silniční automobilové dopravě (více než 2 miliony vozidel) je, prozatím zřídka, zemní plyn, jak stlačený, tak zkapalněný, využíván i v dalších druzích dopravy.
V lodní dopravě (LNG tankery, trajekty, CNG vyhlídkové lodě ...), v železniční dopravě (LNG posunovací lokomotivy), ojediněle pak i v dopravě letecké. Díky ekologické čistotě nachází zemní plyn uplatnění v uzavřených prostorách – vysokozdvižné vozíky ve skladech, rolby ledu na hokejových stadionech nebo tam, kde je čisté ovzduší prioritou – vozíky na golfových hřištích. Na automobilových soutěžích zemní plyn pohání motokáry nebo závodní automobily.

Výhody a nevýhody CNG
==================

1. Výhody
---------------
Zemní plyn má velký potenciál pro využití jako motorové palivo. Je levný, má vysoké oktanové číslo, jedná se o čisté palivo, které nemá problémy se současnými i budoucími emisními limity. Zemní plyn může být užíván jako motorové palivo v klasickým spalovacích motorech, benzínových nebo přímo plynových. Zemní plyn lze využívat jednak ve formě stlačeného plynu (tlak 200 barů), tak ve zkapalněné formě (při teplotě -162°C). „Vysokotlaká“ verze je v současnosti preferovanější variantou.


Delší životnost zásob zemního plynu oproti ropě a rovnoměrnější rozložení nalezišť zemního plynu ve světě je velmi významnou skutečností pro budoucí rozvoj využití zemního plynu v dopravě.

Provoz CNG vozidel se oproti provozu vozidel s naftovými motory z hlediska ochrany ŽP vyznačuje především následujícími výhodami:

-Výrazné snížení emisí pevných částic (PM – Particulate Matters), které jsou u naftových motorů považovány z důvodu mutagenních a karcinogenních účinků za nejzávažnější,
-Kouřivost vznětových motorů je u plynových pohonů prakticky eliminována,
-Snížení dalších dnes sledovaných složek emisí – oxidů dusíku NOx a emisí oxidu uhelnatého CO,
-Snížení emisí oxidu uhličitého (skleníkového plynu) cca o 10 -15 %,
-Výrazné snížení nemetanových, aromatických a polyaromatických uhlovodíků (PAU), aldehydů,
-Snížení tvorby ozónu v atmosféře nad zemí, který způsobuje tzv. „letní smog“,
-Spaliny z motorů na zemní plyn neobsahují oxid siřičitý (SO2),
-Do zemního plynu se nepřidávají aditiva a karcinogenní přísady,
-Plynové motory mají tišší chod. Úroveň hluku plynových autobusů oproti naftovým je díky „měkčímu“ spalování nižší o 50 % vně vozidel a o 60-70% uvnitř vozidel.
-Při tankování nevznikají žádné ztráty paliva (odpařování nafty),
-Nemožnost kontaminace půdy v důsledku úniku nafty na silnici, v garáži.


2. Nevýhody
------------------
-Nedostatečná infrastruktura, tj. málo plnicích stanic.(Každé alternativní palivo, které se snaží konkurovat tradičním pohonným hmotám, trpí neexistencí dostatečné infrastruktury.)

-Vyšší náklady
a) Vyšší náklady na vozidlo :
- přestavby vozidel na plyn zvyšují cenu vozidla
- sériově vyráběné plynové vozy jsou dražší (menší počty kusů, individualní výroba)
b) Vyšší náklady na plnící stanice, na díly plynových zástaveb
Lze očekávat, že náklady celkově klesnou s širším využíváním zemního plynu v dopravě.

-Snížení výkonu motoru (o cca 5–10 %) u přestavovaných vozidel (nikoliv u vozidel továrně vyráběných pro CNG)

-Menší dojezd CNG vozidel oproti klasickým palivům (osobní automobil dodatečně upravený na provoz na zemní plyn: 200–250 km).



Závěr:
====
Technologie zemního plynu je plně vyvinutá a v dlouholeté praxi vyzkoušená. Ve světě jezdí na zemní plyn více než 3 miliony vozidel v 60 zemích.

Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin než vozidla s klasickým pohonem. A to nejen dnes sledovaných škodlivin – oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, uhličitého, pevných částic, ale také i karcinogenních látek – polyaromatických uhlovodíků, aldehydů, aromátů včetně benzenu. Rovněž vliv na skleníkový efekt je u vozidel na zemní plyn menší v porovnání s benzínem či naftou. Oproti benzínu zemní plyn nabízí potenciál 20–25 % snížení emisí CO2.

Měli bychom tedy při každé koupi nového dopravního prostředku uvažovat i o této variantě.