...aneb zvířátka mají také ráda sex.
Rozmnožování je důležité. O tom nikdo z nás nepochybuje. V přírodě existuje ale překvapivě mnoho způsobů, jimiž je tento důležitý úkol zajištěn.
Rozmnožování je důležité. O tom nikdo z nás nepochybuje. V přírodě existuje ale překvapivě mnoho způsobů, jimiž je tento důležitý úkol zajištěn. Například samečkové zemních roztočů pancířníků (Oribatei) stejně jako někteří chvostoskoci (Collembola) se neobtěžují vyhledáváním samiček. Postaví mnoho schránek, které jsou plné samčích pohlavních buněk, těsně vedle sebe na stopky, takže připomínají plíseň. Když samička takovou milostnou „zahrádku“ objeví, otrhá svým pohlavním ústrojím schránky a sama se oplodní. Známý hmyz rybenka (Lepisma) a některé druhy stonožek vytvářejí pomocí vláken jakési bludiště, na jehož konci najde zbloudilá samička schránku samčích pohlavních buněk. Pozoruhodně se oplodňují některé známe akvarijní ryby tlamovci (Haplochromis). Samice sbírá snešené jikry do tlamičky, kde setrvávají až do vylíhnutí. Aby vůbec mohlo dojít k oplodnění, vytvořily se samcům na řitní ploutvi oranžové skvrny, zbarvením i velikostí velmi podobné jikrám. Když se samice marně pokouší tyto jikří atrapy sesbírat, vstřikuje jí sameček svoje pohlavní buňky přímo do tlamičky. Pavouci zase zabalí pohlavní buňky do zvláštní síťky a nohama je vpravují samici do pohlavního otvoru. Pozoruhodně se páří i tvor tak neoblíbený jako štěnice. Samec udělá samici zvláštním trnem otvor na hřbetě a tím jí do těla vpouští samčí pohlavní buňky. Roztoč Pyemotis, který parazituje na housenkách, rodí živá mláďata, která jsou již při narození pohlavně dospělá. Mladí samečkové zůstávají sedět na matce, živí se sáním tělních tekutin z jejího těla a čekají, až matka porodí další mláďata. Jakmile se v pohlavním otvoru objeví samička, některý z jejích bratrů ji okamžitě oplodní. Ani samo oplodnění není v živočišné říši jednoduchou nebo stereotypní záležitostí. Známý štětinatý červ palolo (Eunice), žijící v dutinách korálových útesů tropických moří, se množením prostě nezabývá. V určité době, která je závislá na fázích měsíce, se od jeho těla oddělí pouze zadeček, na kterém jsou jak samčí, tak i samičí orgány. Zadeček vypluje k hladině, vypustí pohlavní buňky a zahyne. Obyvatelé tropických ostrovů na toto podivuhodné divadlo vždy trpělivě čekají – za měsíčních nocí si pak odnášejí koše vdavekchtivých zadečků a upravují si z nich znamenitou pochoutku….
(Výňatek z knihy Zdeňka Veselovského: Vždyť jsou to jen zvířata)
