Vzorná ekologie ve Vídni

Od roku 1990 se ve Vídni systematicky zateplují obytné domy, což ve městě zajišťuje 2000 pracovních míst a ročně uspoří 216 tisíc tun CO2. Investice se nakonec podle Simy vyplatí dvakrát, protože Vídeň nemusí kupovat emisní povolenky.


Celkově se ve Vídni uspoří ročně 2,4 miliónů tun oxidu uhličitého. Vedle zateplování budov k tomu hlavně pomáhají sítě dálkového tepla, zvýšení výkonu elektráren a rozšíření veřejné dopravy.


Při nahrazování současných energetických zdrojů nelze spoléhat jen na jeden typ obnovitelných zdrojů, k dosažení dlouhodobého snížení emisí je třeba kombinovat různé energetické zdroje.


V loňském říjnu byl ve Vídni zahájen provoz nové elektrárny na lesní biomasu, největší svého druhu na světě. Elektrárna, která energií zásobuje 48 tisíc domácností a ve které se například v zimě spalují vánoční stromky, uspoří ročně 72 tisíc tun černého uhlí anebo 47 tisíc tun topné nafty, což odpovídá snížení emisí o 144 tisíc tun CO2 ročně.


Mezi početná zařízení na výrobu energie patří i takzvaný "Windpark" v městské části Unterlaa, kde šest bezhlučných větrných mlýnů vyrábí ročně 6,75 GWh proudu, čímž zásobuje 2700 domácností.


Evropskou cenu Climate-Star si zase zasloužila malá vodní elektrárna v části Nussdorf. Dvanáct matrixových turbín zde vyrábí zelenou energii pro deset tisíc domácností.


Že lze obnovitelné zdroje nalézat na spoustě míst, dokazuje výroba energie z pitné vody v městské vodárně Mauer. Vídeň bere část své pitné vody z oblasti Alp, která leží 361 metrů nad vodárnou a je vzdálena 200 kilometrů od hlavního města. V minulosti musela být gravitační energie, kterou voda nabrala na své cestě, k dosažení optimálního tlaku mechanicky zlikvidována. Dnes se ale tato energie využívá a elektrárna zásobuje tisíc domácností zelenou energií


Důležitou roli v ekologickém programu města Vídně hraje take solární iniciativa "Slunce pro Vídeň", jejímž cílem je informovat o solární energii a možných dotacích.


Největší potenciál při snižování emisí není ve výrobě, nýbrž v úsporách energie (tzv. negajouly).


Nedávno začala ve Vídni výstavba největsí pasivní kancelářské budovy "EnergyBase". Technologie jako solární chlazení, fotovoltaika a speciální systém osvětlení uspoří ve srovnání s běžnou kancelářskou budovou 50 % energie a 180 tun CO2. Díky úspornosti a částečné energetické soběstačnosti jsou náklady na energii pětkrát nížší než v jiné kancelářské budově této velikosti (7 500 m2 užitkové plochy). Budou činit kolem 18 000 eur měsíčně (532 000 korun) oproti 90 000 eur (2,52 milionu korun) u běžné budovy tohoto typu.


Unikátní je také využití tepla v městských kanálech. Přitom se využívá teplota odpadových vod k produkci 190 kWh tepelného výkonu. Odpadové vody v 2300 kilometrech vídeňských kanálů totiž i v zimě dosahují díky odpadům z koupelen a myček v průměru 12 stupňů celsia. Rozdíl v teplotě vody v kanálu a ve vzduchu lze v zimě využit k vytápění a v létě k chlazení budov.